VoltUP

Internet je dnes nedílnou součástí našich životů. Fungování internetu je však založeno na protokolech, které určují, jak si zařízení mezi sebou vyměňují informace. Jedním z nejzásadnějších protokolů je právě IP (Internet Protocol), jehož hlavním úkolem je adresovat a doručovat pakety dat mezi zařízeními v síti. V současnosti se nejčastěji setkáváme se dvěma verzemi tohoto protokolu – IPv4 a IPv6.

IPv4, tedy Internet Protocol verze 4, byl zaveden v roce 1981 a stal se základem pro rozvoj internetu, jak ho známe dnes. Používá 32bitové adresy, což umožňuje vytvořit přibližně 4,3 miliardy unikátních IP adres. Tyto adresy se zapisují v desítkovém formátu ve tvaru čtyř oddělených bloků, např. 192.168.1.1. Zpočátku se tento rozsah zdál dostatečný, ale s nástupem mobilních zařízení, internetu věcí (IoT) a rostoucím počtem uživatelů internetu se rychle ukázalo, že adresy docházejí.

Na tuto situaci reagoval vývoj nové verze protokolu – IPv6. Tento protokol používá 128bitové adresy, což znamená teoretický počet 3,4 × 10³⁸ adres, což je číslo tak obrovské, že je téměř nepředstavitelné. Pro srovnání, každý člověk na Zemi by mohl mít miliardy unikátních IP adres a stále bychom nevyčerpali dostupný rozsah. Adresy IPv6 jsou zapisovány v šestnáctkové soustavě, např. 2001:0db8:85a3:0000:0000:8a2e:0370:7334.

Přechod z IPv4 na IPv6 přináší řadu výhod. Mezi hlavní patří:

• Obrovský adresní prostor: Jak bylo zmíněno, rozsah IPv6 prakticky eliminuje problém nedostatku IP adres.
• Zjednodušená konfigurace: IPv6 podporuje automatickou konfiguraci adres (SLAAC), čímž se eliminuje potřeba DHCP v mnoha případech.
• Vyšší bezpečnost: Podpora IPsec (šifrování a autentizace) je v IPv6 zabudována přímo ve standardu, zatímco u IPv4 je volitelná.
• Efektivnější směrování: Díky hierarchickému přidělování adres může IPv6 snížit zátěž směrovačů.
• Odstranění potřeby NAT: Network Address Translation je v IPv4 běžně používán k překonání nedostatku adres, ale zároveň komplikuje komunikaci a některé aplikace. V IPv6 díky obrovskému adresnímu prostoru NAT není potřeba.

Navzdory těmto výhodám nebyl přechod na IPv6 zatím zcela dokončen. Existuje několik důvodů, proč je adopce pomalejší, než by se mohlo očekávat:

• Kompatibilita: Ne všechna starší zařízení podporují IPv6, což komplikuje jeho nasazení v některých sítích.
• Duální provoz: V současnosti je běžné, že zařízení a sítě používají tzv. dual stack, tedy provoz obou protokolů paralelně. To vyžaduje větší úsilí při správě sítě.
• Investiční náklady: Migrace na IPv6 může být nákladná, zvláště pro velké firmy a poskytovatele internetových služeb.
• Neochota ke změně: IPv4 stále funguje, a tak mnoho správců sítí nevnímá urgentní potřebu přechodu, dokud nenarazí na reálný problém s nedostatkem adres.

Nicméně, existuje i mnoho pozitivních příkladů. Například některé mobilní sítě již přešly výhradně na IPv6 a mnoho nových zařízení i operačních systémů má IPv6 aktivní automaticky. Internetová infrastruktura se postupně přizpůsobuje, což znamená, že budoucnost bude stále více závislá právě na této nové verzi protokolu.

Je důležité si uvědomit, že IPv6 není jen o větším počtu adres. Přináší s sebou nový přístup k návrhu sítě, lepší bezpečnost, jednodušší správu a přípravu na rozšiřující se digitální svět, kde bude připojeno čím dál více zařízení – od domácích spotřebičů, přes vozidla, až po průmyslové systémy.

IPv6 byl vyvinut organizací IETF (Internet Engineering Task Force) jako nástupce IPv4. První návrh protokolu IPv6 byl zveřejněn v roce 1995 jako RFC 1883 a v roce 1998 byl nahrazen finálním RFC 2460. Protokol byl dříve označován jako IPng – Internet Protocol next generation.

Podpora IPv6 ve Windows

Podpora IPv6 v Linuxu

Podpora IPv6 v Androidu

Podpora IPv6 v iOS

Shrnutí

Závěrem lze říci, že přechod na IPv6 je nezbytný pro budoucnost internetu. Ačkoli proces trvá déle, než se původně očekávalo, vývoj směřuje správným směrem. Čím dříve začnou firmy, organizace i jednotlivci s přechodem na IPv6 počítat a aktivně jej podporovat, tím plynulejší a efektivnější bude transformace digitální infrastruktury.